Pracovní prostředí

Pracovní prostředí

Březnová kampaň zaměřená na pracovní prostředí si klade za cíl zvýšit povědomí o klíčových tématech BOZP. Prvním z nich je kategorizace prací, která představuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků.

Kampaň představuje, jak tento proces probíhá, včetně role krajských hygienických stanic (KHS). Dalším tématem jsou rizikové faktory na pracovišti, specifikované dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jež budou představeny formou infografik, které přehledně znázorní jednotlivé faktory ohrožující zdraví zaměstnanců.

Součástí kampaně jsou také informace o nanotechnologiích a jejich vlivu na pracovní prostředí, které budou prezentovány prostřednictvím plakátů, aby byla problematika srozumitelně přiblížena široké veřejnosti.

Kde blb, tam nebezpečno je, ale Bozpík ho hravě spacifikuje.
Na dobré rady je přeborník, v BOZP velký odborník.
Zde vám dává svoje tipy, ať nemáte v BOZP chyby.

Pracovnělékařské služby

Pracovnělékařské služby (PLS) jsou zdravotní preventivní služby,
jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovních podmínek na zdraví. Dále zahrnují provádění pracovnělékařských prohlídek, poradentství v ochraně zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.

Kategorizace prací

Kategorizace prací vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně
zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního
hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Důležitou roli při kategorizaci mají orgány ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanice (KHS) a zdravotní ústavy.

Fyziologické faktory
pracovního prostředí

Mezi hlavní fyziologické faktory pracovního prostředí patří
fyzická náročnost práce. Fyzická náročnost práce se hodnotí
z hlediska celkové fyzické zátěže, ale i jednostranného přetěžování určitých pohybových struktur, dále všechny ergonomické faktory práce, které mají vliv na vznik onemocnění kosterně-svalového aparátu.

Rizikové faktory pracovního prostředí

Pod pojmem rizikový faktor rozumíme každou okolnost, podmínku,
činitele či vlastnost pracovního systému, jež může být příčinou
pracovního úrazu, nemoci z povolání, profesionální otravy nebo jiného poškození zdraví.

Hluk

Podle Světové zdravotnické organizace je ztráta sluchu způsobená
hlukem nejrozšířenější nemocí z povolání s nevratnými následky. Poruchami sluchu trpí asi sedm procent všech evropských zaměstnanců v průmyslu.

Vibrace

Při vystavení organizmu vibracím jsou jejich účinky velmi různorodé.
Mohou vést jak k nepříjemným pocitům, tak k důsledkům vedoucím
k chybám při výkonu práce, zdravotním rizikům a případně až k dopadům na zdraví pracovníka.

Chemická
rizika

Nebezpečné chemické látky se mohou nacházet
na různých pracovištích, včetně pracovišť malých a středních
podniků, i když předmětem jejich činnosti
nemusí být typicky chemická výroba.

Psychická zátěž

Za psychickou zátěž lze brát souhrn všech vlivů, které doléhají na člověka z vnějšku a působí na jeho psychiku a organismus.
Důsledkem neadekvátních pracovních požadavků, ať již nepřiměřeně náročných, nebo nepřiměřeně jednoduchých, dochází ke vzniku krátkodobých problémů (stres, monotonie, zátěž a únava).


Desatero
rizikové faktory


Desatero
nanobezpečnosti na pracovišti


Přejít nahoru